Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Zeman o Dubčekovi: projev o roce 1968 pobouřil Slováky

Výroky a vulgarityHistorie

Na slavnostním večeru k zahájení oslav 100. výročí vzniku Československa na Pražském hradě 9. ledna 2018 prezident Miloš Zeman prohlásil, že se po okupaci v roce 1968 všichni tehdejší vůdci kromě Františka Kriegla „podělali hrůzou“, a ve zjevné narážce zesměšnil Alexandra Dubčeka. Projev zazněl za přítomnosti slovenského premiéra Roberta Fica a dva a půl týdne před prezidentskou volbou. Ohradila se slovenská vláda i Zemanovi protikandidáti.

Co Zeman řekl v projevu ke 100 letům Československa

Večer patřil stému výročí republiky a 25 letům samostatné České republiky. Zeman podle E15 nejprve označil nekomunistické ministry, kteří v únoru 1948 podali demisi, za „blbé“: bez nich by se prý Klement Gottwald nemohl „zaklínat ústavností tohoto komunistického puče“. Pak přešel k roku 1968. Podle iDNES.cz řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po invazi vojsk Varšavské smlouvy našel mezi politickou elitou jediný statečný člověk, František Kriegel, a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“.

Tehdejším představitelům podle Zemana souhlas s okupací nepomohl: „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne.“ Mířil tím na Dubčeka, kterého v dubnu 1969 v čele KSČ vystřídal Gustáv Husák. Dubček pak půl roku vedl federální parlament, v prosinci 1969 byl odsunut na post velvyslance v Turecku a v srpnu 1970 odvolán a vyloučen ze strany.

Kriegel byl skutečně jediný z internovaných politiků, kdo v Moskvě v srpnu 1968 odmítl podepsat protokol stvrzující okupaci. Dubček jej po čtyřech dnech nátlaku podepsal a někteří historici ho proto považují za slabocha. Historik Jan Rychlík ale připomíná jeho osobní odvahu ve Slovenském národním povstání a jeho lavírování s Moskvou popisuje jako naivní pokus oddálit invazi v bezvýchodné situaci.

Protest z Bratislavy a kritika kandidátů

Slovenský ministr kultury Marek Maďarič (Směr-SD) se ohradil proti „expresivnímu, dehonestujícímu vyjádření“ o Dubčekovi, kterého si Slováci váží za demokratizaci vrcholící pražským jarem. „Považuji za mimořádně nevhodné a nezdvořilé právě takovéto momenty zdůraznit ve slavnostní chvíli,“ uvedl. Státní tajemník slovenské diplomacie Ivan Korčok mluvil o nenáležitém výroku: „Pan prezident Zeman je známý svými bonmoty. Toto, žel, nebyl bonmot.“ Premiér Fico, který na Hradě seděl, se podle Aktuality.sk neohradil.

Ostře reagovali Zemanovi soupeři v prezidentské volbě. Jiří Drahoš označil projev za „vystoupení sebestředného amatérského historika“ a dodal: „Kdo nemá odvahu postavit se v diskusi tváří tvář živým politikům, neměl by urážet mrtvé.“ Narážel na to, že se Zeman vyhýbal předvolebním debatám. Pavel Fischer mluvil o „skandálním a v Evropě naprosto bezprecedentním vystoupení hlavy státu“, Mirek Topolánek o urážce sousedů: „Vykresloval nás jako hlupáky a zbabělce.“

Co na to Miloš Zeman

Zeman na svém hodnocení roku 1968 trval dlouhodobě. Už 21. srpna 2013 v projevu v areálu Jazzové sekce řekl, že 21. srpen byl „zrada elit“ s jedinou výjimkou Kriegla. „Nemáme právo vyčítat občanům Československa, že se podrobili okupantům, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli, bohužel nesprávně, nazýváni národními idoly, ať to byl generál Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Černík, Mlynář a mnozí další,“ prohlásil tehdy. V lednu 2018 tentýž názor zopakoval, jen vulgárněji.

Jak to dopadlo

Politické následky výrok neměl. Zeman o dva a půl týdne později obhájil mandát ve druhém kole proti Drahošovi (viz Znovuzvolení po kampani plné strachu z migrantů). Slovenská vláda téhož dne schválila statut komise pro novou státní Cenu Alexandra Dubčeka.

K roku 1968 se Zeman vrátil v srpnu 2018 – tentokrát mlčením. K 50. výročí okupace odmítl promluvit, podrobnosti popisuje stránka Vymlčené výročí okupace.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy