Rusnokova vláda: Zeman jmenoval kabinet proti vůli Sněmovny
Po pádu vlády Petra Nečase v červnu 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem svého poradce a bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka, přestože strany dosavadní koalice předložily podpisy 101 poslanců pro Miroslavu Němcovou. Rusnokova „vláda odborníků“ důvěru nezískala, v demisi ale vládla až do konce ledna 2014. Zeman později přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému.
Rusnok místo Němcové
ODS, TOP 09 a LIDEM navrhly po Nečasově demisi jako premiérku předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou. Ta Zemana 25. června 2013 informovala, že má podporu 101 poslanců – Zeman ale ještě týž den jmenoval Rusnoka. Rusnok byl ministrem financí v Zemanově vládě v éře opoziční smlouvy a v roce 2013 se stal prezidentovým poradcem. Jmenovaný kabinet se poprvé sešel 10. července; o vládě se podle ČTK mluvilo jako o „Zemanově vládě“ a několik jejích ministrů pak v předčasných volbách vedlo kandidátky Zemanovy SPOZ nebo na nich bylo druhých.
Vláda bez důvěry
Sněmovna 7. srpna 2013 kabinetu důvěru nevyslovila: pro bylo 93 poslanců, proti 100. Koaliční „stojednička“ se při hlasování rozpadla, protože dva poslanci ODS odešli ze sálu. Strany se pak dohodly na rozpuštění Sněmovny a předčasných volbách. Rusnokova vláda zatím v demisi rozhodovala o zakázkách za miliardy a ministři vyměnili vedení řady úřadů a státních firem, například Českých drah.
Kritika: prezidentská vláda
„Jiří Rusnok se chová spíš jako nezodpovědný kamarád prezidenta Zemana,“ reagoval končící ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). I předseda ČSSD Bohuslav Sobotka označil kabinet za „spíše vládu prezidentskou, tedy Zemanovu“. Politolog Tomáš Lebeda v roce 2019 řadil instalaci Rusnokovy vlády k nejzávažnějším Zemanovým porušením ústavy: „Prezident vůbec nerespektoval vůli parlamentu.“ Ústavní právník Jan Kysela v téže debatě řekl, že prezident ústavu porušoval „dlouhodobě, zjevně a intenzivně“.
Co na to Miloš Zeman
„Nedělat nic znamená nebýt aktivní prezident a já jsem se zavázal, že chci být aktivní prezident,“ hájil se Zeman při jmenování Rusnoka. Podpisy pro Němcovou zpochybnil tím, že mu vicepremiérka Karolína Peake den předtím řekla, že osm poslanců LIDEM nepodepsalo; Peake to popřela. Na konci mandátu v březnu 2023 odpověděl na otázku CNN Prima News, zda chtěl jmenováním Rusnokovy vlády Česko přiblížit prezidentskému systému: „Samozřejmě, že ano.“
Jak to dopadlo
Rusnokův kabinet úřadoval v demisi 169 dní, což je rekord, a skončil až jmenováním vlády Bohuslava Sobotky koncem ledna 2014. Petr Fiala v roce 2023 uvedl, že nabídku vstoupit do Rusnokovy vlády odmítl právě proto, že ji vnímal jako pokus změnit politický systém. Zemanova SPOZ ve sněmovních volbách v říjnu 2013 propadla a spory o vládu pokračovaly schůzkou v Lánech. Rusnoka Zeman v roce 2016 jmenoval guvernérem ČNB.
Zdroje
- Zeman proti koalici. Zvolil vládu odborníků v čele s Rusnokem — Lidovky.cz, 25. 6. 2013
- Vládu sestaví Rusnok, rozhodl Zeman. Postavil se proti stranám — iDNES.cz, 25. 6. 2013
- Souhrn významných legislativních událostí 8. 7. 2013 – 14. 7. 2013 — EPRAVO.CZ, 15. 7. 2013
- Rusnokova vláda nezískala důvěru — Novinky.cz, 7. 8. 2013
- Sto dní Rusnokovy vlády: řada personálních změn a tendrů — E15 (ČTK), 16. 10. 2013
- Rusnok centrálním bankéřem: „Považuji to za vrchol odborné kariéry“ — ČT24, 5. 2. 2014
- Rusnok míří do čela ČNB, Zeman ho jmenoval guvernérem — E15, 25. 5. 2016
- Starosti kancléře Mynáře: musí si rychle dodělat prověrku, jinak končí — E15 (ČTK), 27. 10. 2013
- Zeman ústavu porušuje dlouhodobě, je tu malá normalizace, míní politolog Lebeda — ČT24, 1. 9. 2019
- Chtěl jsem Česko přiblížit prezidentskému systému, potvrdil Zeman — ČT24, 5. 3. 2023
Aktualizováno