Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Zeman blokoval jmenování velvyslanců kvůli Klausové

Ústava a pravomociZahraniční politika

Krátce po nástupu do úřadu se prezident Miloš Zeman pustil do sporu o velvyslance s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, kterého v lednu 2013 porazil v přímé volbě. Zeman chtěl poslat bývalou první dámu Livii Klausovou do Bratislavy a europoslance KSČM Vladimíra Remka do Moskvy. Kvůli sporu odmítal podepsat i jmenování jiných ambasadorů – až do pádu Nečasovy vlády.

Klausová do Bratislavy, Remek do Moskvy

Že si Zeman přeje Klausovou jako velvyslankyni na Slovensku, potvrdila 28. března 2013 jeho mluvčí Hana Burianová. Klausová ho před druhým kolem volby podpořila prohlášením, že má k Česku větší vztah než Schwarzenberg. Ministr namítal, že velvyslanec má být profesionál, a pro Bratislavu prosazoval náměstka Jaromíra Plíška. „Nikdo z bývalých politiků a papalášů se nechce ujmout místa v Kábulu nebo Ulánbátaru, zato by se jim líbilo dojíždět domů z blízké Bratislavy nebo Vídně,“ řekl Deníku.

Podle ústavy velvyslance jmenuje prezident a jeho rozhodnutí spolupodepisuje premiér nebo jím pověřený ministr. V praxi kandidáty navrhuje ministerstvo zahraničí a schvaluje vláda. Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček ale tento postup v Právu označil za pouhé „zvykové právo“. Hrad pak zadržel celou skupinu diplomatů: podle ČT24 čekalo v hradních kancelářích 14 kandidátů, které předběžně schválil ještě Václav Klaus, a ambasády v Rakousku, Rusku a Austrálii zůstaly úplně neobsazené. Podle zdroje ČTK z ministerstva nevěděli budoucí velvyslanci, kdy mohou odjet, a rotace diplomatů se zadrhla. Schwarzenberg koncem května podle Práva zvažoval vyslat své lidi aspoň jako chargé d'affaires.

Kritika: krok k poloprezidentskému systému

ODS se postavila za koaličního partnera. „Odmítáme nestandardní postupy jmenování velvyslanců, které nejsou v souladu s ústavními zvyklostmi a které by vedly k posunu k poloprezidentskému systému,“ řekla místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Premiér Petr Nečas ke zveřejňování jmen před souhlasem hostitelské země poznamenal: „Jen politický amatér uvádí jména dříve, než jsou tato jednání skončena.“ Slovenský deník Sme podle ČT24 označil tlak na jmenování Klausové za aroganci vůči Slovensku a za vyřizování účtů s politickým rivalem.

Co na to Miloš Zeman

Zeman kritiku odmítal. „Já bych doporučoval všem, kdo se v tomto sporu angažují, aby si přečetli pozorně ústavu a zejména článek 63. Dodržuji ústavu a je mi líto, že někteří ústavu neznají,“ řekl v dubnu 2013. Ve Vídni zároveň oznámil, že pokud se se Schwarzenbergem nedohodne, požádá o spolupodpis přímo premiéra. Klausovou hájil tím, že „každý velvyslanec má být především ekonom“ a že málokdo z kariérních diplomatů má takové zkušenosti jako ona.

Jak to dopadlo

Spor skončil až pádem Nečasovy vlády a odchodem Schwarzenberga z ministerstva. Nový ministr zahraničí v Zemanem jmenované Rusnokově vládě Jan Kohout Klausovou podpořil a Kmoníček mluvil o „trojstranném konsensu“. Zeman pak 25. července podepsal 15 pověřovacích listin velvyslancům, které navrhl ještě Schwarzenberg. „Konečně vykonal, co byla jeho povinnost, měl to udělat už dávno,“ reagoval exministr.

Klausová předala pověřovací listiny slovenskému prezidentovi 16. prosince 2013. Remek se ujal ambasády v Moskvě v lednu 2014, Česko tam předtím bylo déle než rok bez velvyslance. Na postu skončil po čtyřech letech, na přelomu let 2017 a 2018. Střety s ministry zahraničí se ale táhly celým Zemanovým mandátem: v roce 2018 odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (viz (Ne)jmenování ministra zahraničí).

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy