Zeman odmítl jmenovat Pocheho ministrem zahraničí
Prezident Miloš Zeman v létě 2018 odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, kterého do druhé vlády Andreje Babiše nominovala ČSSD. Vládu 27. června jmenoval bez něj a řízením ministerstva dočasně pověřil předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Česká diplomacie tak tři a půl měsíce neměla řádného ministra.
Dopis z Lán a dva dopisy od Babiše
Zeman se proti Pochemu vymezoval od května. Na dotaz, zda by ho jako ministra akceptoval, odpověděl jen „ne“. Europoslanec Poche přitom před lednovou volbou podpořil Zemanova soupeře Jiřího Drahoše. Proti Pochemu byli i komunisté, na jejichž hlasech vláda závisela.
Dne 24. června Zeman předal Babišovi v Lánech dopis, který až 17. července na základě žádosti podle informačního zákona zveřejnil iROZHLAS.cz. Prezident v něm uvedl dvě výhrady: „minulé postoje Pocheho k migrační krizi“ a obvinění místopředsedy Pirátů Jakuba Michálka, že měl Poche vazby na údajně korupční prostředí pražského magistrátu. „Z těchto důvodů vám doporučuji, abyste mi na funkci ministra zahraničních věcí navrhl předsedu ČSSD pana Jana Hamáčka,“ napsal.
Babiš poslal seznam ministrů s Pochem, ale přiložil druhý dopis: pokud Zeman Pocheho nejmenuje, navrhuje pověřit ministerstvo Hamáčkem. Babiš přitom několik dní tvrdil, že na Hrad poslal jen jeden návrh.
Porušil prezident ústavu?
Podle článku 68 ústavy prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík upozornil, že návrh smí být jen jeden a provizorium je ústavně problematické: „Nemohu odpovědět jinak, než že provizorium nemůže trvat ani den.“ Ústavní právník Jan Kysela rozlišoval: pokud Babiš podal náhradní návrh, ústava porušena nebyla, pokud by trval na Pochem, šlo by o vážné porušení ústavy prezidentem. Pražští sociální demokraté situaci označili za „nestandardní a trapnou“.
Co na to Miloš Zeman
Zeman považoval věc za uzavřenou: „Já jsem zaprvé jmenoval premiéra a zadruhé vládu včetně ministra zahraničí.“ Pocheho podle E15 odmítal s odkazem na to, že zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku, a na osobní schůzce ho vyzval, aby o funkci neusiloval. Když ČSSD na Pochem trvala, mluvčí Jiří Ovčáček koncem srpna zopakoval, že prezident ho jmenovat nadále odmítá.
Jak to dopadlo
ČSSD nakonec ustoupila a navrhla Pocheho bývalého asistenta, náměstka Tomáše Petříčka. Zeman ho jmenoval 16. října 2018 a poděkoval Hamáčkovi, že „neprůchodnou situaci odblokoval“, i Babišovi, „který shodně se mnou doporučil předchozímu kandidátovi, aby se jako europoslanec vrátil do Bruselu“. Podmínkou bylo, že Poche odejde z funkce politického tajemníka ministerstva. Spor označil za „drobný problém“.
Vzorec se pak opakoval: Zeman odkládal odvolání ministra kultury Staňka, odmítl jmenovat Michala Šmardu a v roce 2021 odmítal jmenovat Jana Lipavského.
Zdroje
- Zeman odmítl, aby se Miroslav Poche stal ministrem zahraničních věcí — ČT24, 17. 5. 2018
- Zeman odmítl Pocheho jako ministra zahraničí — Novinky.cz, 17. 5. 2018
- Nejmenování Pocheho? Trapné, zní z ČSSD v Praze — Týden.cz, 28. 6. 2018
- Spor o Pocheho graduje. Babiš zveřejnil komunikaci s Hradem — ČT24, 29. 6. 2018
- K Pochemu mám výhrady, doporučuji, abyste místo něho navrhl Hamáčka, napsal Zeman Babišovi — iROZHLAS, 17. 7. 2018
- Zeman: Obsazení ministerstva zahraničí je uzavřenou otázkou — E15, 18. 7. 2018
- Zeman stále odmítá jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho — Lidovky.cz, 29. 8. 2018
- Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka — ČT24, 16. 10. 2018
Aktualizováno