Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Ústavní žaloba na Zemana: Senát ji schválil, Sněmovna ne

Ústava a pravomoci

Senát 24. července 2019 schválil 48 hlasy ze 75 přítomných návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Aby ji mohl posoudit Ústavní soud, musela s ní souhlasit i Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců. Ta ji 26. září 2019 odmítla – pro bylo jen 58 poslanců.

Osm bodů senátní žaloby

Návrh představil koncem dubna 2019 senátor Václav Láska z klubu SEN 21 a podepsalo ho 34 senátorů z více klubů, mezi nimi i bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer. V červenci se kluby dohodly doplnit do textu i Zemanovo otálení s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka.

Konečná verze podle přehledu ČT24 vyjmenovala osm okruhů:

Hlasování za zavřenými dveřmi

Senát o žalobě podle svého jednacího řádu jednal neveřejně, bez novinářů a bez záznamu. Pro návrh hlasovalo 48 senátorů, 20 bylo proti a 7 se zdrželo; potřeba bylo 45 hlasů. Podle Seznam Zpráv žalobu podpořili senátoři STAN, ODS a KDU-ČSL, proti byli senátoři ANO a ČSSD. „Za mě je to nejvážnější věc, kterou jsem za svou politickou kariéru dělal,“ řekl Respektu senátor Václav Hampl.

Ve Sněmovně, kam žaloba dorazila 31. července, bylo od začátku nepravděpodobné, že projde: většinu tam měla vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM. Láska v rozpravě řekl: „V situaci, kdy je ze strany prezidenta nesporně destruován ústavní systém České republiky, měl by Ústavní soud i na základě předkládané žaloby stanovit mantinely.“ Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek mu odpověděl: „Ta nenávist vůči prezidentovi Zemanovi, ta z něho úplně stříkala.“

Co na to Miloš Zeman

Prezident návrh žaloby už dříve označil za „ústavní negramotnost“ a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou. Mluvčí Jiří Ovčáček ho odbyl: „Senátní pseudožaloba je jen politickým pamfletem a právním paskvilem.“

Jak to dopadlo

Po šesti hodinách rozpravy vyslovilo souhlas jen 58 ze 130 přítomných poslanců, potřeba bylo 120. Pro byli všichni Piráti, poslanci TOP 09, STAN a přítomní poslanci ODS a KDU-ČSL. Z ANO bylo 29 poslanců proti a šest se zdrželo, SPD a KSČM hlasovaly jednotně proti. Faltýnek argumentoval, že návrh byl „velmi nepřehledný, nekonzistentní a neměl požadované náležitosti“. K Ústavnímu soudu se tak nedostala a otázka, kde končí prezidentovy pravomoci, zůstala soudně nevyjasněná.

Další žalobu už Senát nepodal. V roce 2021 senátoři zvažovali žalobu kvůli Zemanovým výrokům o kauze Vrbětice, v dubnu 2022 kvůli milosti pro Miloše Baláka. Ústavní komise Senátu tehdy dospěla k závěru, že by žaloba „patrně neměla naději na úspěch“. Po skončení Zemanova mandátu v březnu 2023 už žaloba možná není: v případě Václava Klause Ústavní soud v roce 2013 řízení zastavil, protože mu mandát mezitím skončil.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy