Přeskočit na obsah

Zeman a ministr Staněk: dva měsíce průtahů s odvoláním

Ústava a pravomociVlády a ministři

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) chtěl v květnu 2019 po sérii sporů z vlády odejít a premiér Andrej Babiš 31. května navrhl jeho odvolání. Prezident Miloš Zeman ale návrh dva měsíce nevyřídil a Staňka odvolal až k 31. červenci 2019. Podle ústavních právníků i předsedy Ústavního soudu přitom prezident na výběr neměl.

Proč Staněk z ministerstva kultury odcházel

Staněk v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a šéfa Muzea umění Olomouc Michala Soukupa, což vyvolalo protesty kulturní obce. Ztratil podporu vedení vlastní strany a 15. května oznámil rezignaci ke konci května. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že ministerstvo potřebuje uklidnit a dostat nový impulz.

Zeman ale Staňkovu demisi na schůzce na Hradě nepřijal a premiérovi napsal, ať s dalším postupem počká na výsledky Staňkových trestních oznámení. Babiš odpověděl, že bude postupovat podle koaliční smlouvy, a 31. května ráno odeslal na Hrad návrh na odvolání Staňka a jmenování Michala Šmardy.

Ústava prezidentovi prostor nedává

Článek 74 Ústavy říká: „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský hned v den podání návrhu uvedl, že ústava sice nestanoví lhůtu, ale hlava státu má jednat „bez zbytečného odkladu“. „Není možné někoho, kdo nechce být ministrem, tam udržovat proti jeho vůli neomezenou dobu,“ řekl. Premiér se podle něj mohl obrátit na Ústavní soud kompetenční žalobou; politolog Stanislav Balík ale pochyboval, že by k ní Babiš sáhl.

Deník N na začátku července citoval ústavní právníky, podle nichž prezident jedná protiústavně: „Ústava je v tomto jasná. Prezident nemá žádné uvážení, prostě odvolá člena vlády.“ Sociální demokraté mezitím hrozili odchodem z koalice a dali prezidentovi ultimátum do 30. června.

V září 2019 se na sněmovním semináři ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna shodli, že Zeman otálením se Staňkovým odvoláním – stejně jako o dva roky dříve s odvoláním Andreje Babiše z ministerstva financí – porušil ústavu.

Co na to Miloš Zeman

Zeman trval na tom, že Staněk má dostat šanci obhájit své kroky, a opakoval, že ústava mu žádnou lhůtu neurčuje. Ultimátum ČSSD odmítl: „Za 30 let v politice jsem nepřijal jediné ultimátum ani vydírání.“ Staňkovu práci podle Hradu hodnotil pozitivně, zatímco Šmardu nepovažoval za vhodného kandidáta; Babiš s tímto hodnocením souhlasil.

Když ministra nakonec odvolal, mluvčí Jiří Ovčáček oznámil: „Prezident republiky poděkoval Antonínu Staňkovi za jeho práci, zejména za péči o záchranu kulturních památek a za odhalení zneužívání veřejných prostředků v resortu ministerstva kultury.“

Jak to dopadlo

Babiš 24. července oznámil, že prezident Staňka odvolá do konce měsíce a o Šmardovi rozhodne v polovině srpna. Zeman ho pak odvolal k 31. červenci, dva měsíce po premiérově návrhu. Předseda ODS Petr Fiala poznamenal, že „ústava byla naplněna napůl“ – o nástupci totiž prezident nerozhodl. Spor pokračoval odmítnutím Michala Šmardy a Staňkův případ se stal jedním z bodů ústavní žaloby Senátu.

Trestní oznámení Staňkova úřadu u policie neobstála. Policie v květnu 2020 odložila obě trestní oznámení, které na Jiřího Fajta podal Staňkův úřad; podobná oznámení na další ředitele muzeí odložila už v listopadu 2019. Ministerstvo kultury se pak Fajtovi oficiálně omluvilo s tím, že důvody jeho odvolání neměly oporu ve skutečnosti.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy