Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Zeman odmítl jmenovat Lipavského ministrem zahraničí

Vlády a ministřiÚstava a pravomoci

Prezident Miloš Zeman 10. prosince 2021 oznámil, že nejmenuje ministrem zahraničí Jana Lipavského z Pirátů. Hrad mu vyčítal údajně nízkou kvalifikaci a postoje k Izraeli, visegrádské čtyřce a sudetským Němcům. Premiér Petr Fiala pohrozil kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu a Zeman po schůzce s ním ustoupil: vládu včetně Lipavského jmenoval 17. prosince.

Čtyři výhrady Hradu

Ministry jmenuje prezident na návrh předsedy vlády. Mluvčí Jiří Ovčáček v prohlášení uvedl, že ústava prezidentovi „neukládá povinnost akceptovat každý návrh“, protože výraz „návrh“ implikuje, že může být „přijat, tak odmítnut“. Ostatní kandidáty Zeman jmenovat chtěl, i když i u nich upozorňoval na „nízkou odbornost“.

Lipavskému Hrad vytkl, že má jen bakalářský titul a jeho závěrečná práce byla podle týdeníku Euro „hodnocena nejhorší možnou známkou“. Vedoucí i oponent ji ve skutečnosti ohodnotili trojkou, tedy nejnižší známkou, s níž lze práci obhájit. Řízením ministerstva zahraničí přitom Zeman dříve dočasně pověřil Jana Hamáčka, který měl jen maturitu. Dále mu vadilo, že jeho postoj k Visegrádu a Izraeli je podle Hradu v rozporu s programem vlády a že prý navrhl konat Sudetoněmecké dny v Česku.

Reakce: „malicherné, až nicotné“

Lipavský odmítl, že by nechtěl spolupracovat s Izraelem nebo V4. Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že strana za nominací plně stojí, a připomněl, že Zeman dříve tvrdil, že prezident nemá kandidáty na ministry „kádrovat“. Šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný označil argumenty Hradu za „malicherné, až nicotné“. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt mluvil o „strašení zlým sudetským Němcem“.

Fiala řekl, že je potřeba, aby Ústavní soud otázku kompetencí při jmenování ministrů „jednou provždy“ vyřešil. Předseda soudu Pavel Rychetský odhadl, že by řízení trvalo dva až pět měsíců.

Co na to Miloš Zeman

Zeman se tím postavil proti vlastnímu dřívějšímu výkladu. Jako budoucí premiér v červenci 1998 řekl, když prezident Václav Havel váhal nad jeho kandidáty: „Pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem Ústavy.“ Podobně už dříve blokoval Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu.

Po pondělní schůzce s Fialou a lídry koalice 13. prosince prezident podle premiéra učinil „státnické rozhodnutí“ a vládu jmenoval v navržené podobě. Fiala ale dodal, že všechny Zemanovy výhrady vůči Lipavskému trvají.

Jak to dopadlo

Vláda Petra Fialy byla jmenována 17. prosince 2021 v Lánech i s Lipavským jako ministrem zahraničí; kancléř Mynář ho při ceremoniálu nejprve nazval magistrem, pak se opravil na bakaláře. Kompetenční žaloba tak podána nebyla a Ústavní soud spor nerozhodl. Otázka se vrátila za prezidenta Petra Pavla: ten v lednu 2026 odmítl jmenovat Filipa Turka z Motoristů ministrem životního prostředí ve vládě Andreje Babiše. Kompetenční žalobu tehdy vyloučili sami Motoristé.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy