Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Zeman v Moskvě 2015: oslavy vítězství a spor o přehlídku

RuskoZahraniční politika

Na oslavy 70. výročí konce druhé světové války odletěl prezident Miloš Zeman v květnu 2015 do Moskvy, přestože je většina západních státníků kvůli ruské anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny bojkotovala. Na vojenskou přehlídku na Rudém náměstí nakonec nešel, 9. května 2015 ale jednal v Kremlu s Vladimirem Putinem. Kvůli kritice cesty se pohádal s americkým velvyslancem.

Cesta, kterou Západ bojkotoval

Pozvání do Moskvy odmítla řada západních státníků včetně amerického a francouzského prezidenta; německá kancléřka Angela Merkelová přijela až den po oslavách. Premiér Bohuslav Sobotka cestu hájil: „Více než 100 tisíc ruských vojáků, kteří při osvobozování Československa zahynuli, nemůže za současnou politiku prezidenta Putina.“ Pravicová opozice naopak navrhovala, aby vláda cestu neproplatila.

Podle průzkumu agentury Ipsos z května 2015 Češi odmítali proruské postoje prezidenta a 71 procent z nich hodnotilo Putina negativně.

Spor s velvyslancem Schapirem

Americký velvyslanec Andrew Schapiro poznamenal, že bude „prekérní“, pokud na tribuně Rudého náměstí bude jako jediný představitel EU sedět český prezident a sledovat armádu, která destabilizuje sousední stát. Zeman odpověděl: „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené.“ Politolog Petr Just upozornil, že Schapiro v úvodu výslovně řekl, že prezidentovi nemá co radit.

Co na to Miloš Zeman

„Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 000 vojákům,“ řekl Zeman Frekvenci 1. „A 20 milionů obětí je cena za toto vítězství, tak mi nebude vadit nějaký tank na Rudém náměstí.“ Velvyslanci vzkázal: „Nenechám si mluvit do plánu svých zahraničních cest žádným velvyslancem.“ Mluvčí Jiří Ovčáček dodal, že je „zcela nepřijatelné“, aby velvyslanec takto nediplomaticky komentoval rozhodnutí prezidenta.

Kritikům cesty Zeman po jednání v Kremlu vzkázal, že „někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka“ – mluvil o ruském dluhu za stavbu elektrárny v Salechardu.

Jak to dopadlo

Pět dní po sporu s velvyslancem Hrad oznámil, že Zeman přehlídku vynechá. Mluvčí Jiří Ovčáček tvrdil, že jde o nezávislé rozhodnutí nesouvisející s kritikou. Lidovci ale předtím hrozili, že cestu s přehlídkou ve vládě nepodpoří, a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Zemanův krok označil za kompromis s vládou.

Přehlídku 9. května Zeman podle Ovčáčka sledoval jen v televizi během schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem v Kremlu. Večer ho přijal Putin a podle ČT24 ho pochválil jako politika, který umí „hájit a prosazovat nezávislou politiku“. Zeman označil sankce proti Rusku za krátkodobé řešení a s Putinem mluvil rusky. Jednání se účastnil i kancléř Vratislav Mynář a externí poradce Martin Nejedlý z Lukoil Aviation Czech, český velvyslanec Vladimír Remek u něj nebyl. Spor se Schapirem pokračoval i v dalších letech (viz Americký velvyslanec Andrew Schapiro). Na přehlídku k 75. výročí v roce 2020 chtěl Zeman jet osobně; Putin ji kvůli covidu odložil a prezident nakonec poslal jen velvyslance.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy