Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Zeman na vojenské přehlídce v Pekingu jako jediný ze Západu

ČínaZahraniční politika

Prezident Miloš Zeman 3. září 2015 přihlížel na náměstí Nebeského klidu v Pekingu největší vojenské přehlídce v dějinách Číny k 70. výročí konce války v Asii. Byl tam jako jediný vrcholný představitel západní země. Kvůli jeho cestě Česko jako jediný stát EU vetovalo návrh, aby se evropští lídři oslavám vyhnuli.

Přehlídka, kterou Západ vynechal

Vůdci západních mocností účast odmítli: Spojené státy, Německo i EU zastupovali jen velvyslanci, Francii a Itálii ministři zahraničí. Západ se podle ČTK obával, že přehlídka vojenské síly vyšle špatný signál Japonsku a dalším sousedům, kteří kritizují územní rozpínavost Číny. Konala se navíc na místě, kde armáda v roce 1989 krvavě potlačila prodemokratické protesty.

Na přehlídce pochodovalo 12 tisíc vojáků, projelo 500 tanků a Čína poprvé ukázala rakety DF-21D, schopné zničit letadlovou loď. Mezi hosty byli podle Deníku ruský prezident Vladimir Putin, běloruský prezident Alexandr Lukašenko nebo súdánský prezident Umar Bašír, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud dva zatykače.

Kritika: „Už jsme zase výjimeční“

Vláda Bohuslava Sobotky cestu podpořila. Podle premiéra se nedala srovnávat s květnovou cestou do Moskvy, protože vůči Číně EU neuplatňuje sankce. Opozice kritizovala hlavně české veto v EU. „Pro pana prezidenta a část ČSSD je Čína posvátná kráva. V Pekingu je velké jeviště, panu prezidentovi se tam líbí, setká se tam s významnými státníky, jako je Vladimir Putin,“ řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Už jsme zase výjimeční, bohužel v tom negativním slova smyslu,“ dodal Miroslav Kalousek. Podle Martina Kupky (ODS) je třeba oddělit ekonomická jednání od symbolických politických kroků.

Co na to Miloš Zeman

Zeman svou účast označil za výraz uznání 17 milionům padlých Číňanů, kteří bojovali na straně Spojenců proti Japonsku. Na rozdíl od Moskvy tentokrát přehlídku nevynechal. Cestu spojil s byznysem: „Jsem rád, že v souladu s vládou budu u podpisu několika významných dohod, které zahájí čínskou expanzi v České republice,“ řekl před odletem.

Jak to dopadlo

Během Zemanovy návštěvy Šanghaje podepsala čínská firma CEFC smlouvy o vstupu do aerolinek Travel Service, Pivovarů Lobkowicz a mediálních firem Médea a Empresa Media. Týden předtím oznámila koupi Slavie a pražských paláců. Její šéf Jie Ťien-ming byl od dubna Zemanovým neplaceným zvláštním poradcem; jmenovací dekret mu v Šanghaji předali kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý.

Jie Ťien-minga v únoru 2018 zadržely čínské úřady; téměř poloviční podíl ve skupině CEFC pak měla převzít státní čínská CITIC. Slibované investice se podle Seznam Zpráv nenaplnily: z miliard, které Zeman se Si Ťin-pchingem sliboval, zůstala firmám jen memoranda.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy