Přeskočit na obsah

Zeman v Číně: celistvost včetně Tibetu a Tchaj-wanu

ČínaZahraniční politikaVýroky a vulgarity

Na konci státní návštěvy Číny 27. října 2014 ujistil prezident Miloš Zeman čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že Česko uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu a nebude se vměšovat do jejích vnitřních záležitostí. Čínské státní televizi pak řekl, že do Číny nepřijel poučovat o lidských právech, ale učit se, jak stabilizovat společnost.

Výroky v Pekingu

Zeman v Pekingu podle ČTK prohlásil, že věří v brzké mírové sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou: „A pokud jde o Tchaj-wan, je nepochybně součástí Číny.“ Česko s ostrovem neudržuje politické styky. K Tibetu, který Čína připojila v 50. letech, se už v dubnu 2014 vláda Bohuslava Sobotky při návštěvě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka zavázala, že nebude podporovat jeho nezávislost „v jakékoli podobě“. Zeman se k této linii přidal. Během návštěvy čeští a čínští zástupci uzavřeli řadu dohod, například o spolupráci skupiny J&T s čínskou CEFC, pobočce Bank of China v Praze nebo seriálu Krteček a panda.

Reakce doma i na Tchaj-wanu

Tchajwanský ministr zahraničí David Lin řekl, že Zeman nechápe vztahy mezi ostrovem a pevninou: „Jak se věci mají, nevidíme možnost mírového sjednocení. Co (Zeman) řekl, neodpovídá aktuální situaci.“

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil, že se prezident „o 180 stupňů odchýlil od dlouhodobé konzistentní politiky ČR“, která měla obhajobu lidských práv za prioritu. Europoslanec Jiří Pospíšil připomněl, že Tibet byl „Čínou obsazen formou agrese“. Karel Schwarzenberg reagoval na slova o stabilizaci: „Číňané opravdu na náměstí Nebeského klidu před čtvrt stoletím stabilizovali společnost a výsledky jsou dodnes vidět.“ Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z vládní ČSSD odmítl, že by obchod a obhajoba lidských práv stály proti sobě: „Lze dělat oboje.“

Co na to Miloš Zeman

„To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost,“ řekl Zeman televizi CCTV. Dodal, že „není možné se vměšovat do vnitřních záležitostí kterékoli země, včetně Číny“, a krtka nazval „výborným vývozním artiklem“.

Jak to dopadlo

Z Číny se Zeman vrátil letadlem skupiny PPF a vztahy s Pekingem dál prohluboval – viz Čínský prezident v Česku. V lednu 2020 ale oznámil, že na summit Číny se zeměmi střední a východní Evropy nepojede, protože Čína podle něj nesplnila, co slíbila v investicích. Tchaj-wan zůstal třecí plochou: kancléř Vratislav Mynář podle ČT24 uvedl jako jeden z důvodů odkladu česko-čínského podnikatelského fóra plánovanou cestu předsedy Senátu Jaroslava Kubery na ostrov.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy