Prohlášení čtyř: Zeman a spol. ujišťují Čínu po dalajlamovi
18. října 2016 se ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ještě týž večer prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Sněmovny Jan Hamáček a předseda Senátu Milan Štěch zveřejnili společné prohlášení, v němž Pekingu zdůraznili respekt k „územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“. Kritici ho označili za servilní a ponižující, Senát se od něj později distancoval.
Dalajlama u ministra Hermana a čínský tlak
Dalajlama přijel do Prahy na konferenci Forum 2000. Herman ho přijal ráno v sídle ministerstva kultury spolu s dalšími lidovci. Čínské ministerstvo zahraničí podle Hospodářských novin předvolalo českého velvyslance a hrozilo zhoršením vztahů, čínská velvyslankyně už v září navštívila Hrad.
Prohlášení zveřejnil Hrad na svém webu. „Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány,“ stálo v něm. „Ministr kultury D. Herman a spol. dali přednost mediální slávě před zájmy České republiky a jejích občanů,“ napsal mluvčí Jiří Ovčáček. Text podle ČT24 připravilo ministerstvo zahraničí Lubomíra Zaorálka.
Kritika: „rohožka“ pro Peking
Akademici, pravicová opozice i hnutí ANO prohlášení označili za zbytečné, nedůstojné a ponižující. Bývalý diplomat Petr Kolář řekl, že se Česko „pasovalo do role rohožky“. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval na Hamáčkův citát, že zahraniční politika je o „přežití do příštího století“: „Nemáte právo nám k tomu přežití ordinovat servilitu a ohnutou páteř.“ Herman se ptal, zda partnerství, které musí „zachraňovat“ čelní ústavní činitelé, „nestojí na hliněných nohou“.
Čína prohlášení ocenila. „Čína si cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země dodrží své sliby,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang.
Co na to Miloš Zeman
Zeman prohlášení hájil jako koordinovaný postup ústavních činitelů. „Senátoři několikrát vyzývali nejvyšší ústavní činitele, aby koordinovali svou zahraniční politiku. Když k tomu došlo, je nesmyslné proti shodnému stanovisku nejvyšších ústavních činitelů protestovat,“ řekl. Sobotka trval na tom, že text plně odpovídá pozici vlády.
Jak to dopadlo
Senát se 30. listopadu 2016 od prohlášení distancoval hlasy 38 z 69 přítomných senátorů; podpis Milana Štěcha označil za jeho osobní názor. Sobotka usnesení odbyl jako „názor pravice“.
Setkání s dalajlamou mělo i další dohru: ze seznamu vyznamenaných k 28. říjnu zmizel Hermanův strýc, přeživší holokaustu Jiří Brady.
O čtyři roky později zvolili nejvyšší ústavní činitelé opačný tón. Po výhrůžném dopisu čínské ambasády kvůli plánované cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan v březnu 2020 odmítli nátlak Číny a odsoudili vyhrožování – podle Miloše Vystrčila se ale na znění musely hlasovat.
Zdroje
- Zeman, Sobotka, Štěch a Hamáček se společným komuniké distancovali od setkání Hermana s dalajlámou — Aktuálně.cz, 18. 10. 2016
- Prohlášení k dalajlamovi je ponižující, tvrdí kritici. Sobotka oponuje: Máme zodpovědnost — ČT24, 19. 10. 2016
- Jak se rodilo prohlášení „Čtyř“ vůči Číně: Dalajlama odstartoval diplomatický tlak — Hospodářské noviny, 21. 10. 2016
- Čína ocenila české prohlášení o loajálnosti. ‚Doufáme, že příslušné země dodrží své sliby‘ — Lidovky.cz, 25. 10. 2016
- Senátoři se distancovali od „pročínského prohlášení čtyř“ — Hospodářské noviny, 30. 11. 2016
- Zeman: Je nesmyslné protestovat proti prohlášení nejvyšších ústavních činitelů o Číně — Novinky.cz, 30. 11. 2016
- Politické špičky na Hradě odmítly nátlak Číny. Kvůli koronaviru omezí své zahraniční cesty — ČT24, 11. 3. 2020
Aktualizováno