Přeskočit na obsah
Pět let zpět | Největší přešlapy bývalého prezidenta

Si Ťin-pching v Praze a Zemanův slib 95 miliard z Číny

ČínaZahraniční politika

Ve dnech 28.–30. března 2016 přijel do Česka jako vůbec první čínský prezident Si Ťin-pching. Prezident Miloš Zeman ho hostil v Lánech i na Hradě a ohlásil, že Čína v Česku jen ten rok investuje 95 miliard korun. Návštěvu provázely potyčky příznivců Pekingu s odpůrci a zásahy policie proti lidem s tibetskými vlajkami. Slibované miliardy do Česka nikdy nedorazily.

Strategické partnerství a slib 95 miliard

Si Ťin-pching byl podle ČT24 prvním čínským prezidentem, který navštívil Česko či Československo. Hodiny před jeho příletem Zeman v rozhovoru pro čínskou televizi CCTV prohlásil, že předchozí vláda podléhala tlaku USA a Evropské unie: „Teď jsme znovu nezávislá země a formulujeme svou zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech.“ Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek namítl, že výrok „v podstatě odmítá dlouhodobou zahraniční a bezpečnostní politiku ČR“. První večer Zeman hosta přijal na zámku v Lánech – Si Ťin-pching byl prvním prezidentem, kterého tam pozval.

Druhý den oba prezidenti na Hradě podepsali smlouvu o strategickém partnerství. „Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 miliard korun, hluboce jsem se zmýlil. Je to jen na tento rok 95 miliard,“ řekl Zeman. Česká strana přitom podle ČT odmítla do dohod vložit pasáž, že Tibet, Sin-ťiang a Tchaj-wan jsou nedílnou součástí Číny. Na podnikatelském fóru na Žofíně firmy podepsaly asi 30 dohod a Zeman částku 95 miliard zopakoval.

Tibetské vlajky a sporné zásahy policie

Čínského prezidenta vítaly skupiny krajanů s vlajkami, které podle Hospodářských novin organizovalo čínské velvyslanectví. Dvanáct aktivistů, kteří na trase z letiště vyměňovali čínské vlajky za tibetské, policie hned první den zadržela.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová později dospěla k závěru, že policie v několika případech jednala nepřiměřeně a zmatečně. Nezakročila proti stoupencům Pekingu, kteří bili žerděmi muže s tibetskou vlajkou, a místo toho zajistila napadeného. Kvůli tibetské vlajce policisté dvakrát přišli na FAMU; policejní prezident Tomáš Tuhý se děkanovi omluvil. Jeden z policistů podle Lidových novin vypověděl, že měli hlídat, aby vlajky na určitých místech nevisely; ministr vnitra Milan Chovanec jakýkoli takový pokyn popřel.

Nejvyšší správní soud v květnu 2018 potvrdil, že policie nezákonně zasáhla do svobody projevu dvou mužů, kterým přikázala sundat tibetskou a tchajwanskou vlajku z okna kanceláře naproti hotelu Hilton.

Co na to Miloš Zeman

Zeman si 12. dubna 2016 pozval policisty na Hrad, aby jim za zásahy poděkoval. Podle něj musejí často bránit „projevům duševně nenormálních lidí“. „Je třeba odlišit lidi, kteří svobodně vyjadřují svůj názor, od různých Kalousků, kteří se pouze zviditelňují šaškovskými akcemi,“ řekl. Uzavření Hradu hájil bezpečností „druhého nejvýznamnějšího muže planety“.

Jak to dopadlo

Už o rok později iDNES.cz s odkazem na data Bisnode psal, že se „čínská investiční lavina v Česku nekoná“ a čínský kapitál v českých firmách klesl na 5,5 miliardy korun. Šéf hlavního investora, skupiny CEFC, a Zemanův poradce Jie Ťien-ming byl podle médií v únoru 2018 v Číně zatčen; téměř poloviční podíl ve skupině měl poté získat státní koncern CITIC.

Seznam Zprávy na konci Zemanova mandátu prošly smlouvy ze Žofína, které měly během čtyř let přinést přes 230 miliard korun. Většině firem zůstala jen bezcenná memoranda. Stav přímých čínských investic podle ČNB klesl ze 17 miliard v roce 2016 na 4 miliardy v roce 2020.

Sám Zeman v lednu 2020 oznámil, že na summit 17+1 do Pekingu nepojede, protože Čína nesplnila své sliby ohledně investic. Hrad pak poslal do Pekingu kancléře Mynáře a poradce Nejedlého.

Zdroje

Aktualizováno

Související přešlapy