Přeskočit na obsah

Tajná cesta Zemanova kancléře a poradce do Číny

ČínaLidé kolem Hradu

Koncem února 2020, kdy se z Číny šířila epidemie covidu, odletěl kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář s poradcem Martinem Nejedlým a šéfem česko-čínské obchodní komory Jaroslavem Tvrdíkem do Pekingu. Cestu předem nikdo neohlásil – provalila se, až když o Mynářově schůzce s čínským vicepremiérem 27. února informovala čínská státní agentura. Hrad ji vysvětloval humanitární pomocí Číně, média upozorňovala i na jiné cíle.

Výprava, o které se vědělo z Pekingu

Mynář se 27. února v Pekingu setkal s vicepremiérem Chu Čchun-chuaem a předal mu darovací smlouvu na humanitární pomoc – respirátory, rukavice, ochranné obleky a dezinfekci. Pomoc podle Euro.cz poskládaly kraje, firmy i sbírka Hradu a měl ji dopravit armádní speciál, který odletěl do Pekingu 1. března.

O výpravě se podle Respektu dozvěděla veřejnost z hlášení čínské státní agentury Nová Čína. Podle premiéra Andreje Babiše neměl Mynář od vlády žádný mandát a ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že „pan kancléř nicméně zastupoval pouze Kancelář prezidenta“. Podle Seznam Zpráv Mynář v Pekingu také předjednával Zemanovu účast na dubnovém summitu formátu 17+1, kterou prezident předtím odmítal. Delegace podle Mynáře vezla i prezidentův dopis, který účast potvrzoval.

Kdo zaplatil letenku a o čem se jednalo

Respekt zjistil, že Mynářova zpáteční letenka stála 154 358 korun. „Kancelář prezidenta republiky předmětnou letenku nemá. Objednávala ji a zaplatila Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce,“ odpověděl Hrad. Komora pak podle Respektu částku Hradu přefakturovala a ten ji měl zaplatit 18. března. Respekt se také ptal, zda se v Číně nejednalo o prodeji mediální agentury Médea čínské státní korporaci CITIC nebo o firmách, od kterých pak stát nakupoval roušky. Tvrdík popřel, že by se v Pekingu řešily ochranné pomůcky; prezidentův poradce na dotazy k obchodům neodpověděl.

Co na to Miloš Zeman

Výpravu za prezidenta obhajoval Mynář. V rozhovoru pro Seznam Zprávy, který citoval i iROZHLAS, řekl: „Byli jsme s Nejedlým a Tvrdíkem za blázny, hazardéry a darebáky, ale díky tomu, že nás prezident poslal v únoru do Číny předat darovací smlouvu o humanitární pomoci a prezidentův dopis potvrzující jeho účast na summitu 17+1, jsme teď zůstali ve hře.“

Podle Mynáře vláda vzkázala, že Číně pomoci nemůže, protože sama má nedostatek, zatímco prezident trval na tom, že se musí pomoci „byť symbolicky“. Vláda ovšem materiální pomoc Číně schválila už začátkem února. Dar podle kancléře „pomohl narovnat vztahy s Čínou po jejich zhoršení způsobeném politikou pražského primátora a několika senátorů“ a zajistil Česku přednost při dodávkách roušek.

Jak to dopadlo

Když epidemie dorazila do Česka, Zeman v televizním projevu 19. března poděkoval Číně jako jediné zemi, která pomohla s dodávkami ochranných prostředků. Nejedlý po návratu z Pekingu podle iROZHLAS porušil doporučenou karanténu; Mynář to vysvětlil tím, že „jel pouze synovi kupovat jídlo“. Summit 17+1 se kvůli pandemii konal až 9. února 2021 jako videokonference. Zeman se ho zúčastnil jako jeden ze čtyř prezidentů, zatímco většina zemí poslala jen zástupce. Slibované čínské investice se nedostavily a řeč byla hlavně o vakcínách.

Jak Mynář a Nejedlý dělali z Hradu centrum vlastních obchodů, popisuje kniha Zemanovo finále.

Zdroje

Aktualizováno

Knihy k tématu

Partnerské odkazy: při nákupu dostaneme provizi, cena se vám nemění. Všechny knihy o Zemanovi

Související přešlapy