Zeman o Krymu: anexe jako hotová věc a kompenzace

V projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku 10. října 2017 označil prezident Miloš Zeman ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou věc. Ukrajině poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci v penězích nebo v ropě a plynu. Ruští politici to přivítali jako faktické uznání anexe, Ukrajina i český Senát výroky odsoudili.

Projev ve Štrasburku

Zeman anexi podle Deníku označil za protiprávní, přímý dialog Ruska s Ukrajinou by ale podle něj mohl vést ke kompenzaci. Podle ČT24 v projevu kritizoval i protiruské sankce. Tvrdil také, že pokus vrátit Krym Ukrajině by mohl vyvolat válku. Odvolával se přitom na bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka; jeho kancelář podle Lidovek, jak je citoval Deník, popřela, že by něco takového řekl.

Kritika: „antiHavel“ a Sudety

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve stejném sále odmítl řeči o anexi jako „hotové věci“ i představu, že krizi vyřeší výměna území za suroviny: „Dokážete si představit referendum v českých Sudetech v roce 1938? To je to samé.“ Ukrajinská diplomacie návrh označila za pokus o „legitimizaci anexe Krymu cestou ‚prodeje‘ části ukrajinského území“. Místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková podle iDNES.cz mluvila o „vrcholu cynismu“ a o Zemanovi jako o „antiHavlovi“, poslanec Leonid Jemec ho na Facebooku označil za „darebáka, ničemu a alkoholika“. Německá vláda připomněla, že Krym „je a zůstává“ součástí Ukrajiny, americká ambasáda v Praze zveřejnila nápis „Krym je Ukrajina“.

Předseda zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij naopak řekl, že Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat“; platit Ukrajině ale Rusko podle něj nic nebude. Senát 12. října přijal usnesení, podle něhož prezident svými výroky „legitimizoval agresi, jež je v rozporu s mezinárodním právem“. Pro hlasovalo 38 ze 47 přítomných senátorů. Návrh, že Zeman poškodil zájmy Česka, neprošel.

Co na to Miloš Zeman

Omlouvat se Zeman odmítl: „Za svoje osobní názory se neomlouvám.“ V TV Barrandov dodal: „Krym je v ruském držení a já si nedovedu představit jakoukoli ruskou vládu, která by se vzdala Krymu.“ Mluvčí Jiří Ovčáček usnesení Senátu označil za nepravdivé: prezident prý vyjádřil „vyvážené a realistické stanovisko“. V Plzni Zeman o týden později trval na tom, že anexi nelegitimizoval.

Jak to dopadlo

V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi na celou Ukrajinu. Zeman ji 24. února odsoudil jako „akt nevyprovokované agrese“ a přiznal: „Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil.“ O Rusku dodal: „Šílence je třeba izolovat.“ Zemanovy vazby na Rusko a jeho geopolitiku rozebírá Jaroslav Kmenta v knize Rudý Zeman.

Zdroje

Zemanův projev vytočil Ukrajince. Je to ničema a alkoholik, čílí se — iDNES.cz, 10. 10. 2017
Zeman uznal anexi Krymu, pochvalují si Rusové. Porošenko zmínil Sudety — ČT24, 11. 10. 2017
Zeman se za výroky o anexi Krymu omlouvat nebude — Deník.cz, 12. 10. 2017
Zeman legitimizoval ruskou agresi, odhlasoval Senát. Návrh, že tím poškodil Česko, ale neprošel — Aktuálně.cz, 12. 10. 2017
Prohlášením o Krymu jsem neuznal jeho anexi, řekl Zeman v Plzni — Seznam Zprávy, 18. 10. 2017
Mýlil jsem se, šílence je potřeba izolovat, prohlásil Zeman — Novinky.cz, 24. 2. 2022