Zeman napadl zákon o střetu zájmů u Ústavního soudu
Prezident Miloš Zeman v prosinci 2016 vetoval novelu zákona o střetu zájmů, přezdívanou lex Babiš, a když Sněmovna veto přehlasovala, podal 14. února 2017 návrh k Ústavnímu soudu. Zákaz dotací a zakázek pro firmy členů vlády podle něj diskriminoval na základě majetku. Ústavní soud mu v únoru 2020 nevyhověl.
Veto a návrh k Ústavnímu soudu
Novela zakázala firmám, v nichž má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, ucházet se o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky; členové vlády také nesmějí provozovat televizi, rozhlas ani vydávat noviny. Nejvíc dopadala na tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho holding Agrofert s více než 250 firmami. Sněmovna ji schválila v listopadu 2016 hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců.
Zeman dříve naznačoval, že novelu pravděpodobně vetovat nebude, 19. prosince 2016 to ale udělal. Předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi napsal, že „vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit“ a že „k tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže“. Podklady pro veto mu podle Seznam Zpráv připravila poslankyně ČSSD Marie Benešová.
Sněmovna veto 11. ledna 2017 přehlasovala 129 hlasy a Babiš 3. února vložil akcie Agrofertu a SynBiolu do svěřenských fondů. O jedenáct dní později Zeman podepsal návrh předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému na zrušení tří paragrafů. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka porušovaly rovnou ochranu vlastnictví podle Listiny základních práv a svobod i mezinárodní úmluvy o zákazu diskriminace. Vlastní návrh podala v březnu skupina 44 poslanců, převážně z ANO; přidat se podle Lidovek chtěla i část Úsvitu.
Kritika: prezident jako Babišův spojenec
Předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD) veto překvapilo. Připomněl, že Zeman jako premiér prosazoval regulaci proti zneužívání pravomocí veřejných činitelů, a dodal: „Není možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem.“ Předseda ODS Petr Fiala mluvil o sbližování Zemana s Babišem. Místopředseda TOP 09 Martin Plíšek, autor omezení dotací a zakázek, uvedl, že se „naplno projevilo spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše“, který podle něj prezidenta krátce předtím navštívil a o veto žádal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) trval na tom, že lidé ve vysoké veřejné funkci „musí strpět určitá omezení“.
Co na to Miloš Zeman
Zeman i jeho mluvčí tvrdili, že zákon je protiústavní a ministři udělování dotací a zakázek ovlivnit nemohou, takže ke střetu zájmů dojít nemůže. Návrh k Ústavnímu soudu podle Deníku naplnil jeho dřívější slib. Babiš veto uvítal slovy, že zákon „je napsaný proti jedinému člověku“. Zeman pak podle Seznam Zpráv opakovaně kritizoval, jak dlouho soud rozhoduje.
Jak to dopadlo
Ústavní soud návrhy nálezem Pl. ÚS 4/17 z 11. února 2020, vyhlášeným o týden později, zamítl. Soudcem zpravodajem byl Jan Filip. Podle většiny zákon sleduje veřejný zájem na férové politické soutěži: „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické.“ Soud zároveň upozornil, že snaha „neutralizovat“ politického konkurenta vedla k nepřehlednému textu a že ne každý podobný pokus by testem ústavnosti prošel. Odlišná stanoviska připojili soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek, podle nichž měl padnout aspoň zákaz vlastnit média.
Hrad reagoval, že prezident je rád, že soud „po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt“, a rozhodnutí respektuje. Babiš řekl, že zákon vznikl, aby ho strany „vyštvaly“ z politiky.
Spor o Babišův střet zájmů tím neskončil. Po návratu do čela vlády v prosinci 2025 Babiš vložil 20. února 2026 akcie Agrofertu do fondu RSVP Trust, opozice ale řešení zpochybnila. Evropská pověřená žalobkyně v květnu 2026 zahájila trestní řízení kvůli možnému poškození finančních zájmů EU a Evropská komise v září 2026 pozastavila část dotací Agrofertu. Babiš střet zájmů odmítá.
Zdroje
- Zeman vetoval „lex Babiš“. Bude-li přehlasován, hodlá jít k soudu — ČT24, 19. 12. 2016
- Výhrady proti lex Babiš sepsala Zemanovi poslankyně ČSSD — Seznam Zprávy, 10. 1. 2017
- Prezident Zeman napadl u Ústavního soudu zákon o střetu zájmů — ČT24, 14. 2. 2017
- Zeman napadl ‚lex Babiš’ u Ústavního soudu. Přidají se poslanci ANO i část Úsvitu — Lidovky.cz, 14. 2. 2017
- Zeman splnil slib. Napadl „lex Babiš“ u Ústavního soudu — Deník.cz, 14. 2. 2017
- Zeman napadl lex Babiš u Ústavního soudu — Týden.cz, 14. 2. 2017
- Nález sp. zn. Pl. ÚS 4/17 (zákon o střetu zájmů) — Ústavní soud, 11. 2. 2020
- Lex Babiš se nezmění, Ústavní soud zamítl návrhy Zemana i poslanců ANO — Seznam Zprávy, 18. 2. 2020
- Babiš oznámil, že vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust — ČT24, 20. 2. 2026
- Kdo a proč podepsal dotace Agrofertu? Evropská žalobkyně zahájila trestní řízení — Seznam Zprávy, 14. 7. 2026
- Babiš podle opozice obelhal prezidenta i občany — ČTK / České noviny, 8. 9. 2026
Aktualizováno